Předefinování židovské eschatologie

Jak je diskutováno v předchozí sekce, když Ježíš začal svou službu, následující pojmy byly již v židovském myšlení zavedeny; ačkoli jejich skutečná povaha a dokonce jejich existence, byla i nadále předmětem vážných sporů:

• Sheol – Místo mrtvých.
• Abraham's Boom – místo, kde spravedliví Židé mohli čekat na své případné vzkříšení.
• Gehenna – místo Boží odplaty, bude následovat buď případné vzkříšení, nebo
• Druhá smrt – destrukce nebo stav trvalé smrti.

Tyto výrazy byly použity v učení Ježíše a apoštolů, a přeneseny do řeckého Nového zákona: ale čtenář by si měl všimnout, že jejich významy NZ jsou ty, které definoval Ježíš; a některé aspekty se výrazně liší od jejich židovských protějšků. Některé starší anglické překlady, jako je „Oprávněný’ (nebo ‚Král Jakub‘) Verze, nechtěl zachovat židovská jména ‘Sheol‘ a ‘Gehenna‘ – místo toho používá stejné slovo, 'peklo,’ pro oba – zatímco většina moderních anglických překladů ponechává židovská jména. Oba přístupy mají své problémy, protože čtenáři mají tendenci interpretovat tyto termíny ve světle židovského, řecké a jiné kulturní tradice, které se mohou velmi lišit od učení samotného Ježíše.

Začneme tedy pohledem na Ježíše’ léčbě těchto subjektů…

Sheol a Abrahamovo ňadro

V podobenství o boháčovi a Lazarovi, Ježíš mluví o Sheol (řecký: ‘Hades‚).

Stalo se, že žebrák zemřel, a že ho andělé odnesli do Abrahamova lůna. Zemřel i boháč, a byl pohřben. V Hádu, zvedl oči, být v mukách (G931), a viděl Abrahama daleko, a Lazara v jeho hrudi. Plakal a řekl, ‚Otec Abraham, smiluj se nade mnou, a poslat Lazara, aby si mohl ponořit špičku prstu do vody, a ochlaď můj jazyk! Neboť jsem v úzkosti (G3600) v tomto plameni (G5395).’ “Ale Abraham řekl, 'Syn, pamatuj si, že ty, za svého života, dostal tvé dobré věci, a Lazara, podobným způsobem, špatné věci. Ale teď je tady utěšený a ty jsi v úzkosti (G3600). Kromě toho všeho, mezi námi a vámi je velká propast, že ti, kteří chtějí přejít odsud k vám, nejsou schopni, a aby odtud nikdo nepřešel k nám.’ “Řekl, ‚Proto se tě ptám, otec, že ho pošleš do domu mého otce; neboť mám pět bratrů, aby jim mohl svědčit, aby také nepřišli do tohoto místa muk (G931).’ “Ale Abraham mu řekl, „Mají Mojžíše a proroky. Ať jim naslouchají.’ “Řekl, 'Žádný, otec Abraham, ale jde-li k nim z mrtvých, budou činit pokání.’ “Řekl mu, „Pokud neposlouchají Mojžíše a proroky, ani se nedají přesvědčit, pokud někdo vstane z mrtvých.’ ” (Lk 16:22-31)

Všimněte si následujících bodů:

• Bohatí bratři jsou stále naživu; Ježíš tedy popisuje, co se stane s někým krátce poté, co zemře, spíše než to, co se stane při posledním soudu nad celým světem.
• Ne každý chodí do Hádesu. Bylo nám řečeno, že Lazarus, se kterým se v životě špatně zacházelo, je vzat do ‚Abrahamova ňadra,’ kde se utěšuje.
• Ale rozdílné zacházení obou mužů, ještě před konečným Božím soudem, odhaluje něco důležitého o Božím charakteru. Nechce, aby se nespravedlnosti tohoto světa prodlužovaly déle, než je nezbytně nutné; tak, ještě před vynesením jeho pravomocného rozsudku, začal utěšovat postižené a přinášet odplatu viníkům.
• Znamená to, že každý, s kým bylo v životě zacházeno špatně, je automaticky omluven z Háda?? Nebo byl Lazar vzat do Abrahamova lůna, protože, navzdory všemu, zůstal zbožným Židem? Ani jedna otázka není jednoznačně zodpovězena; protože to není skutečný smysl podobenství.
• Zásadní otázkou je, že bohatý muž žil ve stavu přepychové lhostejnosti k potřebám svého okolí. To bylo navzdory skutečnosti, že každý Žid byl od dětství učen, že takové chování je pro Boha nepřijatelné.¹ Argument bohatého muže byl, ‚Ale jistě, kdyby lidé skutečně věděli, že to, co Bible učí, je pravda, pak by udělali správnou věc.’ Ale Ježíš nám říká, že odpověď byla taková žádné množství důkazů problém nevyřeší, pokud lidé opravdu nechtějí naslouchat. Tento bod si pečlivě všimněte. Vrátíme se k tomu později.

Ve výše uvedené pasáži jste si všimli, že po některých slovech následují čísla v závorkách, které začínají na „G“. Tyto jsou známé jako “Strongova čísla.”² Ti s „G’ předpony se používají k identifikaci konkrétních slov v řeckém textu, bez ohledu na to, jak jsou ve skutečnosti přeloženy. Chci vás upozornit 3 konkrétní slova použitá v tomto textu:

• úzkost (G3600). Toto slovo je nalezeno 4 krát v N.T. a pouze ve spisech Lukášových; dvakrát zde, plus Lk 2:48 a Acts 20:38. V posledních dvou případech, z kontextu je zřejmé, že Luke toto slovo používá ve smyslu duševní úzkosti, nebo truchlit, spíše než fyzická bolest. To je potvrzeno zkoumáním použití stejného slova v řeckém překladu Septuaginty Starého zákona.
• trápení (G931). Toto se nachází pouze 3 krát v N.T.; dvakrát v tomto podobenství (Lk 16:23,28) a dovnitř Mt 4:24. Ten se vyskytuje při popisu různých druhů lidských poruch – choroba, být držen „mukami“, posedlost démonem, šílenství a paralýza. Existují 11 další příklady tohoto slova používaného v Septuagintě O.T.: 4 krát v 1Samuel 6:3-17 odkazovat na ‘oběť viny’ vyrobili Pelištejci; v Ezekiel 3:20 & 7:19 překládá hebrejštinu jako „kámen úrazu“; v Ezekiel 12:18 hebrejsky chvění nebo chvění; a dovnitř Ezekiel 16:52,54 & 32:24,30 pro hanbu nebo hanbu. Všechny příklady Septuaginty se zabývají myšlenkou lidí, kteří byli přivedeni do bodu odplaty za jejich osobní vinu a hanbu.. To také dává dobrý smysl v kontextu tohoto podobenství; a také v Mt 4:24, jako nevyřešená hořkost, vina a stud jsou již dlouho považovány za příčiny mnoha poruch mysli i těla (např. Pro 17:22). Jasně, žádný z těchto zážitků nebyl v žádném smyslu příjemný a v některých případech mohl zahrnovat značnou fyzickou bolest: ale, jako s úzkostí, to není primární význam tohoto slova.
• plamen (G5395). Toto slovo znamená záblesk světla. Běžně se odkazuje na plamen z ohně; i když ne nutně doslovný plamen. (Ve ztvárnění Septuaginty Judges 3:22 dokonce překládá hebrejštinu jako vysoce leštěnou čepel nože: i když je to výjimečné.) Je pozoruhodné, že se toto slovo používá 7 krát v N.T.; a ve všech 6 v ostatních případech je výslovně kvalifikováno slovem, 'oheň’ — i když v 4 z těchto (Heb 1:7; Rev 1:14; 2:18 & 19:12) zdá se, že jde pouze o vizuální nebo metaforické srovnání. Ale v této pasáži (navzdory tomu, co říkají některé překlady) 'oheň’ se nezmiňuje — jen horko a žízeň. Takže by mohly existovat legitimní důvody pro argument, že plamen zde může být nefyzický, jako je planoucí žár a světlo Boží svatosti, odhalování hříchu a hanby toho člověka (vidět Jn 3:19-20).

Pamatujte však, že zde máme co do činění s obdobím před Božím posledním soudem. Co tedy Ježíš říká o tom, co se stalo později?

peklo

Už jsme to udělali poznamenal že v prvním století před naším letopočtem bylo standardní židovskou praxí doprovázet veřejné čtení hebrejských písem vysvětlující parafrází v aramejštině verš po verši. The ‘Targum Jonathan‘³ poskytuje schválená ztvárnění mnoha prorockých knih. To je zvláště významné s ohledem na závěrečný verš Izajáše:

“Půjdou dál, a podívej se na mrtvá těla mužů, kteří se proti mně provinili: neboť jejich červ nezemře, ani jejich oheň neuhasne; a budou oškliví celému lidstvu.” (Isa 66:24)

Targum to vykresluje jako:

A oni vyjdou, a podívejte se na mrtvá těla mužů, hříšníci, kteří se vzbouřili proti mému Slovu: neboť jejich duše nezemřou, a jejich oheň neuhasne; a bezbožní budou souzeni v gehenně, dokud o nich neřeknou spravedliví, viděli jsme dost.

Poněkud matoucí slovo, 'červ’ se vykládá jako ‚duše,’ čímž naznačuje, že ‚duše’ neumřít; a vysvětlující věta, ‘ bezbožní budou souzeni v Gehenna‘ je přidáno. Konečně, poslední věta je změněna tak, aby naznačovala, že trest má omezenou dobu trvání. Jak již bylo zmíněno dříve, moderní židovská tradice zastává názor, že maximum času stráveného v Gehenna není více než 12 měsíce.

nicméně, Marek zaznamenává, že Ježíš cituje stejné proroctví z Izajáše:

Pokud vás klopýtne ruka, odříznout to. Je pro tebe lepší vstoupit do života zmrzačený, místo toho, abyste měli své dvě ruce, abyste šli do gehenny, do neuhasitelného (G762) oheň (G4442), „kde jejich červ (G4663) neumírá (G5053), a oheň (G4442) není uhašen (G4570).’ Pokud vás noha způsobí klopýtnutí, odříznout to. Je pro tebe lepší vstoupit do života chromý, místo toho, aby byly vaše dvě nohy uvrženy do gehenny, do ohně (G4442) která nikdy nebude uhasena (G762) – „kde jejich červ (G4663) neumírá (G5053), a oheň (G4442) není uhašen (G4570).’ Pokud tě oko klopýtne, vyhodit to. Je pro vás lepší vejít do Božího království s jedním okem, místo toho, aby měl dvě oči, aby byl uvržen do ohnivé gehenny (G4442), „kde jejich červ (G4663) neumírá (G5053), a oheň (G4442) není uhašen (G4570).’ (Mar 9:43-48)

Ježíšovi učedníci nebyli hebrejští učenci (Acts 4:13); a tak by byl pravděpodobně známější se slovy z Targumu než původní hebrejština. Ale, kromě potvrzení, že popisuje ‘Gehenna,’ Ježíš se drží původního Izajášova znění, ‚jejich červ neumírá a oheň není uhašen.’ Vynechává také konec verše; nediskutování o postoji ostatních: ale nesnaží se naznačit, že existuje nějaké omezení jeho trvání.

Pohled na významy označených slov, můžeme poznamenat následující:

• oheň (G4442). Toto je normální řecké slovo pro téměř jakýkoli druh ohně, a byl by vždy chápán tímto způsobem, pokud by nebyl modifikován jeho kontextem (např. ‚oheň z nebe’ lze interpretovat jako „blesk“).
• neuhasitelný (G762) a uhašena(G4570). G762 je záporné přídavné jméno vytvořené od slovesa, G4570 ; takže v obou případech Ježíš zdůrazňuje, že povaha ohně je taková, že nemůže a nebude uhašen. Takový opakovaný důraz jasně ukazuje, že Ježíš chce, abychom věděli, že tento oheň je nadpřirozený a věčný. (A je velmi čeho se bát, jak podtrhují drastická vyhýbací opatření, která sám Ježíš navrhuje.)
• červ (G4663). Řecké slovo použité zde a v překladu Septuaginty Is 66:24 lze přeložit jako „červ,’ ‘grub’ nebo ‘žížala:’ nikdy ‘duše.’ Ale je třeba poznamenat, že, původní hebrejština Is 66:24, místo použití obecného slova pro grub, červ nebo červ (H7415), používá velmi konkrétní slovo: “tole’ah” (H8438). To se překládá jako název buď velmi konkrétního typu grub („karmínový hlupák“, Kermes (or coccus) ilicis) nebo jinak z živého šarlatového nebo karmínového barviva získaného z něj. Protože G4663 je obecný termín pro „grub“.’ je zřejmé, že se jedná o samotný grub, spíše než jen barvou, to je zamýšleno. Specifický hebrejský název však označuje hmyz, který se běžně živí určitými druhy dubů, spíše než rozkládající se maso. Samice se přichytí na dubové stonky nebo listy, tvoří něco, co vypadá jako naběhlá červená žluč; jeho tělo funguje jako živý štít pro mláďata, dokud se nevylíhnou a nakonec zkonzumují matku. Červené barvivo, které uvolňuje matka, je tak silné, že barví listy, mladé větvičky a samí grobi; které se sbírají a suší.
• zemřít (G5053). V každém druhém z 12 N.T. výskytů to znamená biologickou smrt: i když by to zde možná mohlo být použito v metaforickém smyslu; zvláště je-li interpretováno jako vyjádření viny za neodpuštěný hřích.

Ale všimněte si toho, stejně jako je oheň líčen jako nikdy nekončící, stejně tak je odpudivý obraz těchto krvavě rudých škůdců pokrývajících vše, co zbylo po provinilcích. A není nám řečeno, jak to buď vydrží bez dalších zásob paliva nebo jídla. Víme, že Mojžíš’ keř spálen, aniž by byl spotřebován. Ale čím se mají tito hlupáci živit? K této otázce se vrátíme později.

Pro úplnost, Krátce se zmíním o následujících souvisejících pasážích:

• Mat 18:6-9 se zdá být zkrácenou verzí stejného dialogu jako Mark 9:43-48. Toto je téměř jistě nezávislé ztvárnění stejné konverzace. Kontext (způsobit, že děti zabloudí) je stejný, stejně jako verš (Isa 66:24) které Ježíš cituje. Ale, kde Mark 9:43,45 mluví o, „Oheň, který nebude nikdy uhašen,’ Matouš tomu říká ‚věčné‘ (G166) oheň'. Toto řecké slovo ‘aionios‘ se obvykle překládá ‘věčný’ nebo ‘věčný:’ ale někteří tvrdí, že by to mělo být poskytnuto, ‘aeonský’ nebo, „po dobu trvání věku.’ Brzy to probereme podrobněji.
• Mat 5:29-30 je hodně zkrácená verze výše uvedeného: ale nalezený v Kázání na hoře.
• Mat 23:33 cituje Ježíše’ slova zákoníkům a farizeům: „Vy hadi, ty potomstvo zmijí, jak unikneš soudu (G2920) z Gehenny?’ Toto řecké slovo ‘krisis,’ naznačuje, že gehenna je místem pro výkon spravedlnosti; a Ježíš dává jasně najevo, že jejich židovství a vyznání dobra jim pravděpodobně neudělí výjimku z trestu.

Druhá Smrt

“Nebojte se těch, kteří zabíjejí (G615) tělo, ale nejsou schopni zabít (G615) duše. Spíše, bojte se toho, kdo je schopen zničit (G622) duše i tělo v gehenně.” (Mat 10:28)

I když Ježíš tento výraz nikdy přímo nepoužil, „druhá smrt,’ během své pozemské služby, výše uvedený odkaz to naznačuje, v jeho myšlení, to bylo spojeno s trestem gehenny. G615, ‘apokteino,’ běžně znamená ‘zabít’ nebo, více doslova, ‘skoncovat s odříznutím od života;’ i když ne ve smyslu zničení toho, co zbylo. Ale G622, ‘apollumi,’ znamená ‘odstranit činem ničení.’ Znovu, podrobněji to probereme později.

Hořké výčitky v ohni vnější temnoty

Zamyslete se nad následujícími Ježíšovými výroky, které citovali Matouš i Lukáš:

Mat 8:11-12 Říkám vám, že mnozí přijdou z východu i ze západu, a posadí se s Abrahamem, Isaac, a Jákoba v Království nebeském, ale děti Království budou vyvrženy (G1544) do vnějšího (G1857) tma (G4655). Tam (G1563) bude pláč a skřípění zubů.

Luk 13:28 Tam (G1563) bude pláč a skřípění zubů, až uvidíte Abrahama, a Isaac, a Jacob, a všichni proroci, v království Božím, a vy sami strčíte (G1544) ven (G1854).

Ježíš oslovuje Židy, pocházející z Abrahama, Izáka a Jakuba; jehož budoucí vizí byl případný příchod Mesiáše, potomek jejich vlastního krále Davida, zřídit království Boží na zemi. Jako takový, viděli sami sebe jako ‚děti Království‘.’ Všimněte si zejména následujících bodů:

• Za prvé, Ježíš je důrazně varuje, že ve skutečnosti jim vážně hrozí, že budou násilně odmítnuti. G1544 doslova znamená „vyhodit… ven“; ale kdyby to nebylo dost jasné, Luke výslovně přidává G1854 (‚pryč‘).
• Za druhé, popisuje toto místo jako ‚vnější (G1857) tma (G4655)'. G1857 je sloučenina G1854, opět zdůrazňující myšlenku odmítnutí a odloučení. G4655, 'tma,’ se někdy používá ve smyslu „nejasnosti“: ale v N.T. nejčastěji se prezentuje jako nepřítomnost světla ve fyzickém nebo morálním smyslu.
• Za třetí, dává najevo, že taková zkušenost bude mít za následek hořkost, vědomé výčitky svědomí vůči takto odmítnutým, jak naznačuje fráze, „pláč a skřípění zubů.’ Skřípání zubů v jejich kultuře bylo výrazem extrémní hořkosti (nebo dokonce hněv – Acts 7:54).
• Konečně, všimněte si, že termín, 'tam (G1563)', není abstraktní nebo náhodné slovo: označuje konkrétní místo, vnější oblast, do které byly odmítnuté zásilky odeslány.

V Matoušovi jsou čtyři další odkazy na Ježíšovy výroky, které odrážejí toto téma „pláč a skřípění zubů“:

Mat 13:40-42 Plevel šípků se proto sbírá a pálí (G2618) s ohněm (G4442); tak to bude na konci tohoto věku (G165). Syn člověka pošle své anděly, a shromáždí z jeho Království vše, co působí klopýtnutí, a ti, kdo páchají nepravost, a hodí je do ohnivé pece (G4442). Tam (G1563) bude pláč a skřípění zubů.

Mat 13:49-50 Tak tomu bude i na konci světa (G165). Andělé vyjdou, a odděl bezbožné od spravedlivých, a hodí je do ohnivé pece (G4442). Tam (G1563) bude pláč a skřípění zubů.

Mat 22:13 Potom řekl král služebníkům, „Svažte mu ruce a nohy, odvést ho pryč, a hodit (G1544) ho do vnějšího (G1857) tma (G4655); tam (G1563) tam bude pláč a skřípání zubů.’

Mat 25:30 Vyhodit (G1544) neužitečný sluha do vnějšího (G1857) tma (G4655), kde tam (G1563) bude pláč a skřípění zubů.’

Z nich můžeme vyzvednout následující dodatečné body:

• Zdá se, že všechny tyto verše odkazují na stejné místo, „kde bude pláč a skřípění zubů.’
• Pokud ano, všechny odkazují na stejné místo, pak tato ‘ohnivá pec’ ve ‚venkovní tmě’ musí být poháněn obyčejným ohněm: ale nějaký druh temného ohně nevyzařujícího žádné světlo.
• Když se šípkový plevel ‚spálí (G2618) s ohněm (G4442),’ G2618 znamená ‚shořel‘,’ (tj. aby nezbylo nic než popel). Není proto nerozumné ptát se, zda lze podobné zničení navrhnout pro ty, kteří jsou uvrženi do ‚ohnivého pece‘. (G4442)'. Tomu se budeme věnovat podrobněji později.
• Obě reference v Matthew 13:24-50 jsou z podobenství popisujících události na konci věku/světa. Anglické slovo, ‘věk,’ bylo původně přepisem řeckého slova „aion“.’ (G165)) a zůstává mu významově velmi blízko. Jsou tu ale značné rozdíly, o kterých se budeme podrobněji bavit v Dodatek A.
• Podobenství v Matthew 22:2-14 také se zdá, že se zaměřuje na události na konci času, popisující svatební hostinu, kde jsou odmítnuti původní hosté, spolu s někým, kdo se na hostinu dostal bez svatebního oděvu. (Protože to obvykle poskytoval hostitel u vchodu, znamená to, že odmítl hostitelovu štědrost nebo se pokusil proklouznout jiným způsobem.)
• Na druhou stranu, Mat 25:14-30 vypráví, jak je líný sluha také odkázán do vnější temnoty.
• Ačkoli se zdá, že tyto pasáže odkazují na stejné místo, poslední 2 popisují velmi odlišné okolnosti. Znamená to, že líného služebníka čeká stejný osud jako bezbožného?; nebo je možné, že konečný výsledek je jiný?

Čtěte dál …

Poznámky pod čarou

1. Vidět, například, Lev 19:9-10, Deut 16:11-14, Job 31:16-22, je 58:4-11[/x].
2. Tato čísla odpovídají heslům ve Slovníku řeckých slov ze Strong’s Exhaustive Concordance od Jamese Stronga, S.T.D., LL.D.
3. „Chaldejská parafráze na proroka Izajáše’ [od Jonathana b. Uzziel] tr. od C.W.H. Pauli, Dům londýnské společnosti, 1871, str. 226. Veřejná doména. Dostupné od Knihy Google.